Józe se věnuji přes 20 let. Dlouho jsem odolávala, protože má představa o józe byla zkreslená. Myslela jsem si, že se budu víceméně „válet“ po zemi a skoro nic nedělat. A to se mnou v té době moc nesouznělo . Aktivity, kterým jsem se věnovala byly hodně dynamické a jako profi instruktor a milovnice aerobiku jsem byla závislá na endorfinech, které jsem si průběžně doplňovala i ostatními sporty. I když mi moudrá paní doktorka, při pohledu na to jak se devastuji, doporučovala jemnější aktivity jako je tai cchi, jóga, nebyla jsem dlouho ochotná vpustit do svého života něco nového. Z mysli mi úplně vypadlo, že jako malá holka jsem s mamkou doma jógu cvičila a moc mě to bavilo.
Malá změna nastala začátkem roku 2003, kdy jsem u Vaška Krejčíka absolvovala kurz Power Yogy, který byl tehdy v Čechách novinkou (Vašek se do té doby aktivně věnoval aerobiku). Tahle jóga se mi líbila, byla dynamická a silová, žádné velké válení po zemi a žádné lpění na tradicích. Jóga, která byla přijatelná pro západního člověka, bez nějakého hlubšího proniknutí a dodržování „něčeho“. Pro mě lehké ubrání páry a postupné upouštění od aerobiku. A s tím jsem si vystačila nějakou dobu. Neubrala jsem tolik, kolik jsem měla. Tělo mi dostatečně dávalo na vědomí, že už nechce žádné přemlouvání k pohybu, když je unavené a bolavé a že chce prostě odpočívat a regenerovat a ne mučit a překonávat.
Atehdy nastala velká změna. Začala jsem hledat, jak svému tělu pomoci. Objevila jsem staročínské umění Feng šuej, které se zabývá harmonickým uspořádáním věcí kolem nás. Poté jsem přišla na to, že je ještě mnohem důležitější uspořádat si všechno především sama v sobě. K tomu mi pomohlo vědění o čakrách. V té době jsem si dost zásadně uvědomila, v čem jdu sama proti sobě a co je potřeba změnit a dložit.
A pak už mi přicházely do cesty další možnosti poznání: Dornova metoda, baňkování, reflexní terapie…začala jsem pronikat do světa psychosomatiky a všímat si spojitostí mezi tím, co žiju a co se odehrává v mém těle. Více jsem se zaměřila na zdravý a vědomý pohyb. Přibylo cvičení Spirální stabilizace podle MUDr. Smíška, kraniosakrální terapie aj. (více ZDE ). Větší důraz a pozornost na správný pohyb a snaha o vyloučení špatných pohybových zlozvyků mě paradoxně nepouštěly k józe blíže. Všímala jsem si spíše fyzických aspektů u cvičenců jógy, jako že mnozí mají hodně propnuté lokty a kolena a nestojí „správně“….než třeba toho, že pravidelným praktikováním jógy, dechu a relaxací jsou vyrovnanější, spokojenější a odolnější vůči stresu.